Pracovní smlouva 2026: povinné náležitosti, zkušební doba, mzda a vzor ke stažení

Pracovní smlouva je písemná smlouva, kterou vzniká pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Podle § 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, musí obsahovat jen tři povinné náležitosti: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Vše ostatní (mzda, pracovní doba, zkušební doba nebo doba trvání) se buď sjednává dobrovolně, nebo o tom musí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Mzda nesmí být v roce 2026 nižší než minimální mzda 22 400 Kč měsíčně.

Pracovní smlouva: co to je a kdy ji potřebujete

Pracovní smlouvu potřebujete vždy, když chcete někoho zaměstnat v pracovním poměru, tedy na „hlavní pracovní poměr“, plný nebo zkrácený úvazek. Závislou práci, kterou zaměstnanec vykonává osobně, podle pokynů a jménem zaměstnavatele, lze podle § 3 zákoníku práce vykonávat jen v pracovním poměru nebo na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

Pracovní poměr dává zaměstnanci nejširší ochranu: zaměstnavatel může dát výpověď jen ze zákonných důvodů, výpovědní doba trvá zpravidla nejméně 2 měsíce a v některých případech náleží odstupné. Dohody lze naopak vypovědět i bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou. Pro krátkodobou výpomoc nebo brigádu menšího rozsahu se proto častěji volí dohody. Než pracovní smlouvu sepíšete, ujasněte si, která forma se pro vaši situaci hodí.

Pokud hledáte smlouvu na brigádu, rozhoduje rozsah a délka práce. U práce na několik týdnů v plném rozsahu nebo u brigády, která má trvat déle, je pracovní smlouva na dobu určitou často jednodušší a přehlednější než hlídání limitů dohod.

Co musí pracovní smlouva obsahovat: povinné náležitosti

Zákoník práce v § 34 odst. 1 stanoví jen tři náležitosti, bez kterých pracovní smlouva není úplná. Jednoduchá pracovní smlouva tedy může být opravdu krátká, v praxi se ale vyplatí doplnit další ujednání, abyste předešli sporům.

• Druh práce: co bude zaměstnanec dělat, například „účetní“, „prodavač“ nebo „řidič nákladního automobilu“. Příliš úzké vymezení (jen jedna konkrétní činnost) omezí, jakou práci můžete zaměstnanci přidělovat. Příliš široké vymezení je naopak nejasné.
• Místo nebo místa výkonu práce: obec, adresa provozovny nebo i širší území. Zaměstnanec je povinen pracovat jen ve sjednaném místě, jinde jen v případech, které připouští zákon (například pracovní cesta).
• Den nástupu do práce: konkrétní datum. Tímto dnem pracovní poměr vzniká (§ 36).

K tomu platí dvě formální pravidla: pracovní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 34 odst. 2) a každá strana musí obdržet jedno vyhotovení (§ 34 odst. 5). Smlouva samozřejmě musí také jasně označovat zaměstnavatele a zaměstnance a být podepsaná oběma stranami.

Co dalšího do pracovní smlouvy patří

Většina kvalitních vzorů pracovní smlouvy obsahuje kromě povinných údajů i další ujednání. Některá se musí sjednat písemně, jinak neplatí (zkušební doba, doba určitá, kratší pracovní doba), jiná do smlouvy dáváte proto, abyste nemuseli zaměstnanci posílat zvláštní písemnou informaci.

Mzda: ve smlouvě, nebo ve mzdovém výměru?

Mzdu lze podle § 113 zákoníku práce sjednat přímo ve smlouvě, stanovit vnitřním předpisem nebo určit mzdovým výměrem. Musí být známa před začátkem výkonu práce. Pokud způsob odměňování, termín a místo výplaty nejsou ve smlouvě ani ve vnitřním předpisu, musí zaměstnavatel zaměstnanci předem předat písemný mzdový výměr.

Rozdíl je v tom, jak lze mzdu později měnit. Mzdu sjednanou ve smlouvě lze změnit jen dohodou obou stran, tedy dodatkem. Mzdu určenou mzdovým výměrem mění zaměstnavatel tím, že předá nový výměr, nejpozději před začátkem výkonu práce v den účinnosti změny. Pro zaměstnance je proto mzda ve smlouvě jistější.

Mzda musí být splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanec práci odvedl (§ 141). Nesmí být nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 22 400 Kč měsíčně a 134,40 Kč za hodinu při 40hodinovém týdnu. Takzvaná zaručená mzda v soukromém sektoru už neplatí, zákoník práce dnes zná jen zaručený plat ve veřejné sféře.

Zkušební doba

Zkušební doba se musí sjednat písemně, a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 35). Nejdéle může trvat 4 měsíce po sobě jdoucí, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců. U pracovního poměru na dobu určitou nesmí být delší než polovina sjednané doby. Kratší zkušební dobu lze za jejího trvání písemnou dohodou prodloužit, ale jen v těchto mezích.

Zkušební doba se automaticky prodlužuje o pracovní dny, kdy zaměstnanec kvůli překážce v práci (například nemoci), dovolené nebo neomluvené absenci neodpracoval celou směnu. Během ní mohou obě strany pracovní poměr zrušit bez udání důvodu; podrobnosti najdete v článku zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

Doba určitá a doba neurčitá

Pokud ve smlouvě písemně nesjednáte dobu trvání, platí, že pracovní poměr je na dobu neurčitou (§ 39 odst. 1). Pracovní smlouva na dobu neurčitou je tedy výchozí stav a nic dalšího v ní uvádět nemusíte.

Pracovní poměr na dobu určitou smí trvat nejvýše 3 roky a mezi stejnými stranami jej lze opakovat nejvýše dvakrát, přičemž i prodloužení se počítá jako opakování. Celková doba nesmí přesáhnout 9 let od vzniku prvního takového poměru. Po 3 letech od skončení předchozího poměru na dobu určitou se k němu již nepřihlíží. Výjimku tvoří například zástup za zaměstnance na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, kde se počet opakování neomezuje (limit 9 let ale platí).

Místo výkonu práce a pravidelné pracoviště

Pokud sjednáte místo výkonu práce šířeji (například „Středočeský kraj“), vyplatí se zvlášť sjednat pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad. To nesmí být širší než jedna obec (§ 34a). Když ho nesjednáte a místo výkonu práce je širší než jedna obec, za pravidelné pracoviště se považuje obec, kde nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.

Další ujednání, která se vyplatí zvážit

• Pracovní doba a její rozvržení: plný úvazek 40 hodin týdně (§ 79), u vícesměnného nebo nepřetržitého provozu méně.
• Delší výpovědní doba: zákonné minimum jsou zpravidla 2 měsíce; písemnou dohodou ji lze prodloužit, ale musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance (§ 51 odst. 3).
• Dovolená: nejméně 4 týdny v kalendářním roce (§ 212), zaměstnavatel může poskytnout víc.
• Autorská práva: k dílu, které zaměstnanec vytvoří v rámci svých pracovních povinností, vykonává majetková práva zaměstnavatel, pokud se strany nedohodnou jinak (§ 58 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon). Ve smlouvě lze tento režim upřesnit.
• Konkurenční doložka: zákaz konkurence po skončení zaměstnání nejvýše na 1 rok, vždy za peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc (§ 310). Musí být písemná.

Informace o obsahu pracovního poměru: co musí zaměstnanec dostat do 7 dnů

Pokud pracovní smlouva neobsahuje všechny podstatné údaje o zaměstnání, musí zaměstnavatel zaměstnance o nich písemně informovat nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru (§ 37 zákoníku práce). Jde zejména o tyto údaje:

• název a sídlo zaměstnavatele (u fyzické osoby jméno a adresu),
• bližší označení druhu a místa výkonu práce,
• výměru dovolené a způsob určování její délky,
• délku a podmínky zkušební doby, pokud byla sjednána,
• postup při rozvazování pracovního poměru a délku a běh výpovědní doby,
• odborný rozvoj, pokud ho zaměstnavatel zajišťuje,
• týdenní pracovní dobu, způsob jejího rozvržení a rozsah práce přesčas,
• odpočinek mezi směnami a v týdnu a přestávky na jídlo a oddech,
• mzdu a způsob odměňování, splatnost, termín, místo a způsob výplaty,
• kolektivní smlouvy, které se na zaměstnance vztahují,
• orgán sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné.

Většinu těchto údajů (kromě identifikace zaměstnavatele, bližšího označení druhu a místa práce a kolektivních smluv) lze nahradit odkazem na zákon, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis (§ 37 odst. 2). Pokud se údaje změní, musí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Nejjednodušší je proto dát co nejvíc údajů rovnou do pracovní smlouvy, jak to dělá i vzor pracovní smlouvy 2026.

Pracovní smlouva na zkrácený (částečný) úvazek

Zkrácený úvazek, v zákoně „kratší pracovní doba“, lze podle § 80 zákoníku práce sjednat jen dohodou a vždy písemně. Do pracovní smlouvy proto uveďte konkrétní rozsah, například „20 hodin týdně“, a ideálně i to, jak bude pracovní doba rozvržena (které dny, kolik hodin).

Zaměstnanci na zkrácený úvazek přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době. Úměrně se snižuje i měsíční minimální mzda: při polovičním úvazku 20 hodin týdně je to v roce 2026 nejméně 11 200 Kč měsíčně, hodinová minimální mzda 134,40 Kč zůstává stejná. Dovolená zůstává 4 týdny, jen se počítá v hodinách podle kratší týdenní pracovní doby (§ 213 odst. 2).

Pracovní smlouva a home office (práce na dálku)

Home office upravuje § 317 zákoníku práce pod názvem práce na dálku. Je možná jen na základě písemné dohody zaměstnavatele a zaměstnance, kterou lze uzavřít jako součást pracovní smlouvy nebo jako samostatný dokument. Jednostranně ji zaměstnavatel může nařídit jen výjimečně, pokud tak stanoví opatření orgánu veřejné moci.

V dohodě o práci na dálku se vyplatí upravit:

• místo, odkud bude zaměstnanec pracovat (například adresa bydliště),
• rozsah práce na dálku (celý úvazek, nebo jen některé dny),
• náhradu nákladů: buď prokázané náklady, nebo (pokud je to písemně sjednáno nebo stanoveno vnitřním předpisem) paušální částka za každou započatou hodinu práce na dálku podle vyhlášky ministerstva práce; strany si mohou předem písemně sjednat i to, že náhrada nepřísluší (§ 190a),
• ukončení: bez zvláštního ujednání lze dohodu o práci na dálku vypovědět s 15denní výpovědní dobou, smlouva může stanovit jinou délku, stejnou pro obě strany.

Pracovní smlouva pro OSVČ

Dotaz „pracovní smlouva pro OSVČ“ obvykle znamená jednu ze dvou situací. Buď živnostník přijímá svého prvního zaměstnance, nebo chce OSVČ pracovat pro někoho jiného. Obě situace mají jiná pravidla.

Když OSVČ přijímá zaměstnance

OSVČ může být zaměstnavatelem stejně jako firma a používá úplně stejnou pracovní smlouvu podle zákoníku práce. Jako zaměstnavatel se ve smlouvě uvádí jménem, příjmením, místem podnikání a IČO. Kromě smlouvy musíte splnit i povinnosti vůči úřadům:

1. Přihlásit se u České správy sociálního zabezpečení do evidence zaměstnavatelů, a to do 8 dnů od nástupu prvního zaměstnance.
2. Přihlásit zaměstnance do evidence ČSSZ do 8 dnů od nástupu (u zahraničního zaměstnance nejpozději před nástupem). Od 1. dubna 2026 se tato hlášení podávají elektronicky v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ).
3. Oznámit nástup zaměstnance jeho zdravotní pojišťovně.
4. Registrovat se u finančního úřadu jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a odvádět zálohy na daň.
5. Zajistit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Aktuální postupy a formuláře najdete na webu ČSSZ a Finanční správy.

Když OSVČ pracuje pro jiného

Podnikání a zaměstnání se nevylučují, OSVČ může mít vedle živnosti normální pracovní smlouvu. Pokud je však vaše podnikání shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, potřebujete jeho předchozí písemný souhlas (§ 304 zákoníku práce).

Pozor na opačnou situaci: pokud pro někoho pracujete jako OSVČ na fakturu, ale fakticky vykonáváte závislou práci (podle jeho pokynů, v jeho pracovní době, jeho jménem, na jeho náklady), jde o takzvaný švarcsystém. Taková práce patří do pracovního poměru. Jak správně nastavit spolupráci dvou podnikatelů, vysvětlujeme v článku o smlouvě o spolupráci.

Jak uzavřít pracovní smlouvu krok za krokem

1. Seznamte uchazeče s podmínkami. Před podpisem musí zaměstnavatel budoucího zaměstnance seznámit s jeho právy a povinnostmi, pracovními podmínkami a podmínkami odměňování (§ 31).
2. Zajistěte vstupní lékařskou prohlídku, pokud ji pro danou práci vyžaduje zvláštní předpis (§ 32). Prohlídka se dělá před vznikem pracovního poměru.
3. Vyplňte smlouvu. Povinné náležitosti, mzdu, pracovní dobu, případně zkušební dobu, dobu určitou, zkrácený úvazek nebo práci na dálku.
4. Podepište ji písemně. Každá strana dostane jedno vyhotovení. Smlouvu lze uzavřít i elektronicky; zaměstnavatel pak musí poslat vyhotovení na e-mail, který mu zaměstnanec pro tento účel písemně sdělil a který zaměstnavatel nemá ve své dispozici. Zaměstnanec může do 7 dnů od dodání vyhotovení písemně odstoupit, ale jen dokud nezačal pracovat (§ 21).
5. Předejte mzdový výměr, pokud mzda není ve smlouvě ani ve vnitřním předpisu, a to před začátkem výkonu práce.
6. Při nástupu seznamte zaměstnance s pracovním řádem, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy (§ 37 odst. 5).
7. Do 7 dnů od nástupu předejte písemnou informaci o obsahu pracovního poměru, pokud ji smlouva sama neobsahuje.

Pokud zaměstnanec ve sjednaný den bez překážky nenastoupí, nebo se zaměstnavatel o jeho překážce do týdne nedozví, může zaměstnavatel od smlouvy písemně odstoupit, ale jen do doby, než zaměstnanec nastoupí (§ 34 odst. 3 a 4).

Změna pracovní smlouvy: dodatek, zvýšení mzdy

Obsah pracovního poměru lze změnit jen dohodou zaměstnavatele a zaměstnance (§ 40). V praxi se tomu říká dodatek k pracovní smlouvě. Dodatek by měl být písemný a podepsaný oběma stranami; u zkrácení úvazku, sjednání doby určité nebo práce na dálku zákon písemnou formu přímo vyžaduje.

Dodatkem typicky měníte:

• druh práce nebo místo výkonu práce,
• výši mzdy, pokud je sjednaná ve smlouvě (dodatek k pracovní smlouvě o zvýšení mzdy),
• rozsah úvazku (přechod na zkrácený nebo zpět na plný),
• prodloužení pracovního poměru na dobu určitou (pozor, počítá se jako opakování),
• přechod na dobu neurčitou.

Pokud je mzda určena mzdovým výměrem, dodatek k jejímu zvýšení nepotřebujete, stačí nový mzdový výměr. O každé změně údajů, které musí zaměstnanec znát podle § 37, musí zaměstnavatel písemně informovat nejpozději v den účinnosti změny.

Časté chyby v pracovní smlouvě

• Ústní dohoda místo písemné smlouvy. Pracovní poměr sice vznikne, pokud zaměstnanec začne pracovat (§ 20), ale zaměstnavatel porušuje zákon a obě strany pak těžko prokazují, co bylo sjednáno.
• Zkušební doba sjednaná až po nástupu nebo delší než 4 (8) měsíce či polovina doby určité. Zkušební dobu sjednanou až po dni vzniku pracovního poměru nelze uplatnit a delší, než dovoluje § 35, sjednat nelze.
• Řetězení smluv na dobu určitou nad zákonný limit. Pokud zaměstnanec před uplynutím doby písemně oznámí, že trvá na dalším zaměstnávání, platí, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou (§ 39 odst. 5).
• Smluvní pokuta pro zaměstnance. V pracovněprávních vztazích ji lze ujednat jen tam, kde to zákon výslovně dovoluje (typicky konkurenční doložka); jinak se k ní nepřihlíží (§ 346d a 346e).
• Peněžitá záruka (kauce) nebo pokuty za porušení povinností. Zaměstnavatel je nesmí po zaměstnanci požadovat (§ 346b).
• Zákaz mluvit o mzdě. Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy (§ 346a).
• Nejasně vymezený druh práce nebo místo, které později vedou ke sporům o přidělovanou práci a cestovní náhrady.
• Zastaralý vzor, který nepočítá s 7denní lhůtou pro informace, s pravidly práce na dálku nebo s výpovědní dobou běžící od doručení výpovědi.

Jak pracovní poměr skončí

Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím sjednané doby. Jinak lze pracovní poměr ukončit dohodou o rozvázání pracovního poměru, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Od 1. června 2025 běží výpovědní doba už ode dne doručení výpovědi a trvá zpravidla nejméně 2 měsíce. Důvody, lhůty a doručení podrobně popisujeme v článku výpověď z pracovního poměru.

Časté otázky

Je platná pracovní smlouva, která byla uzavřena jen ústně?

Zákoník práce vyžaduje písemnou formu (§ 34 odst. 2), takže ústní dohoda je porušením zákona ze strany zaměstnavatele. Pokud ale zaměstnanec už do práce nastoupil a začal pracovat, nelze se neplatnosti pracovní smlouvy kvůli chybějící písemné formě dovolat (§ 20). Pracovní poměr tedy vznikl a smlouvu je potřeba co nejdříve dodatečně sepsat a podepsat.

Musí být výše mzdy přímo v pracovní smlouvě?

Nemusí. Mzdu lze sjednat ve smlouvě, stanovit vnitřním předpisem nebo určit mzdovým výměrem (§ 113). Vždy ale musí být známa před začátkem výkonu práce a zaměstnavatel musí zaměstnanci předat písemný mzdový výměr, pokud údaje o způsobu odměňování, termínu a místě výplaty neobsahuje smlouva ani vnitřní předpis.

Jak dlouhá může být zkušební doba?

Nejvýše 4 měsíce po sobě jdoucí od vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců. U pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby. Zkušební doba musí být sjednána písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru a prodlužuje se o dny překážek v práci, dovolené a neomluveného zameškání práce.

Kolikrát lze opakovat pracovní smlouvu na dobu určitou?

Jeden pracovní poměr na dobu určitou smí trvat nejvýše 3 roky a mezi stejnými stranami jej lze opakovat nejvýše dvakrát, přičemž i prodloužení se počítá jako opakování. Celkem tak jde nejvýše o 9 let. Pokud od skončení předchozího poměru na dobu určitou uplynuly 3 roky, k dřívějším smlouvám se nepřihlíží. Výjimky platí například při zástupu za mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.

Lze pracovní smlouvu uzavřít elektronicky?

Ano. Zaměstnavatel pak musí zaslat vyhotovení smlouvy na e-mailovou adresu zaměstnance, kterou nemá ve své dispozici a kterou mu zaměstnanec pro tento účel písemně sdělil. Zaměstnanec může od elektronicky uzavřené smlouvy písemně odstoupit do 7 dnů od dodání vyhotovení na tento e-mail, ale jen dokud nezačal pracovat (§ 21).

Může OSVČ zároveň pracovat v pracovním poměru?

Ano, podnikání a zaměstnání se navzájem nevylučují. Pokud je ale vaše podnikání shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, potřebujete jeho předchozí písemný souhlas (§ 304). Omezení se netýká vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Co když zaměstnanec v den nástupu do práce nepřijde?

Pokud zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel o překážce do týdne nedozví, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy písemně odstoupit. Odstoupit lze jen do doby, než zaměstnanec do práce nastoupí (§ 34 odst. 3 a 4).

Kolik je minimální mzda v roce 2026?

V roce 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč měsíčně a 134,40 Kč za hodinu při týdenní pracovní době 40 hodin. Při zkráceném úvazku se měsíční minimální mzda snižuje úměrně sjednané kratší pracovní době, hodinová zůstává stejná.