Čestné prohlášení o původu peněz: kdy ho chce banka, realitka nebo notář a co k němu doložit

Čestné prohlášení o původu peněz je písemné prohlášení, ve kterém vlastními slovy a pod svým podpisem vysvětlíte, odkud peníze máte: z úspor, daru, dědictví, prodeje nemovitosti nebo auta, ze zápůjčky. Chtějí ho banky, hypoteční poradci, realitní kanceláře a advokáti či notáři při úschově, protože podle § 9 zákona č. 253/2008 Sb. (zákon proti praní peněz, tzv. AML zákon) musí přezkoumávat zdroje peněz, kterých se obchod týká. Samotné prohlášení ale obvykle nestačí: počítejte s tím, že k němu přiložíte doklad, který vaše tvrzení podpoří (darovací smlouvu, usnesení o dědictví, kupní smlouvu, výpisy z účtu). Když doložení odmítnete, instituce podle § 15 téhož zákona obchod neprovede.

Co je čestné prohlášení o původu peněz a proč ho po vás chtějí

Čestné prohlášení o původu peněz (také „o původu finančních prostředků“ nebo „o zdroji prostředků“) není smlouva. Je to jednostranné písemné potvrzení skutečnosti, kterou znáte jen vy: že peníze na účtu, v hotovosti nebo na koupi bytu pocházejí z konkrétního, legálního zdroje. Zákon pro něj nepředepisuje žádný formulář, banky a realitní kanceláře ale často mají vlastní tiskopis.

Důvodem není nedůvěra k vám osobně. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ukládá tzv. povinným osobám provádět kontrolu klienta. Podle § 9 odst. 2 písm. e) tato kontrola zahrnuje „přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká“. Instituce to musí umět doložit při kontrole, proto chce vysvětlení písemně.

Kdo je povinná osoba a může původ peněz zkoumat

Okruh povinných osob vyjmenovává § 2 AML zákona. Pro běžného člověka jsou nejdůležitější tyto:

• banky a spořitelní družstva, například při vkladu větší hotovosti, příchozí platbě ze zahraničí nebo při sjednání hypotéky,
• poskytovatelé a zprostředkovatelé úvěrů, tedy i hypoteční poradci,
• realitní zprostředkovatelé a osoby, které nakupují nebo prodávají nemovitosti (u nájmu jen při měsíčním nájemném od 10 000 EUR),
• advokáti a notáři při úschově peněz a při obstarávání koupě nebo prodeje nemovitosti,
• soudní exekutoři při úschově, účetní a daňoví poradci, směnárny, pojišťovny u životního pojištění, poskytovatelé služeb s kryptoaktivy a další.

Kdy kontrola přichází nejčastěji

Mimo trvalý obchodní vztah musí povinná osoba kontrolu provést nejpozději tehdy, když je zřejmé, že obchod dosáhne 15 000 EUR nebo více (§ 9 odst. 1 písm. a) bod 1), a u převodu peněz už od 1 000 EUR (bod 6). U banky, kde máte účet, jde o trvalý obchodní vztah, takže vás může požádat o vysvětlení kdykoli, když transakce nezapadá do toho, co o vás ví. Každá instituce si navíc podle § 9 odst. 5 sama stanoví hodnotu obchodu, od které kontrolu vždy dělá, a ta může být nižší.

V praxi se na původ peněz nejčastěji ptají v těchto situacích:

• vklad větší hotovosti na účet nebo výběr a vklad, který neodpovídá vašemu obvyklému příjmu,
• vysoká příchozí platba, například od rodičů, ze zahraničí nebo z prodeje,
• doložení vlastních zdrojů u hypotéky (banka obvykle nefinancuje celou cenu nemovitosti),
• koupě bytu nebo domu přes realitní kancelář a složení kupní ceny do advokátní, notářské nebo bankovní úschovy,
• rezervační poplatek nebo záloha při koupi nemovitosti,
• investice, nákup kryptoaktiv nebo převod větší částky na investiční platformu.

Co doložit k čestnému prohlášení podle zdroje peněz

Některé banky ve svých informacích o AML kontrole výslovně píší, že samotné čestné prohlášení klienta k doložení původu peněz nestačí. Prohlášení je proto spíš „průvodní dopis“: vysvětlí, odkud peníze jsou, a odkáže na přiložené doklady. Přehled toho, co se v praxi u jednotlivých zdrojů předkládá:

Konkrétní seznam si vždy ověřte u instituce, která prohlášení chce. Každá má vlastní interní postupy a může požadovat i něco navíc. Platí ale obecné pravidlo: čím vyšší částka a čím méně obvyklá transakce, tím přesnější doklady budou chtít.

Peníze z daru

Dar od rodičů nebo prarodičů je u hypotéky nejčastější zdroj vlastních prostředků. Banka chce vidět, že jde opravdu o dar (a ne o půjčku, kterou budete splácet) a že peníze přišly od konkrétního člověka. Ideální je převod z účtu dárce se zprávou pro příjemce „dar“ a k tomu darovací smlouva nebo prohlášení dárce. Podrobný postup, vzorové formulace a časté chyby najdete v článku čestné prohlášení o darování peněz. Pro tento případ můžete použít vzor čestného prohlášení o darování peněz, který počítá s darem na účet i v hotovosti.

Peníze z dědictví

Dědictví doložíte usnesením o dědictví, které vydává soud prostřednictvím notáře jako soudního komisaře. Přiložte stejnopis s vyznačenou právní mocí. Pokud peníze přišly z účtu zůstavitele, doplňte výpis, kde je připsání vidět. Čestné prohlášení pak jen propojí obě listiny: kdo zemřel, kdy, kolik jste zdědili a na který účet peníze přišly.

Peníze z prodeje nemovitosti nebo auta

U prodeje bytu, domu nebo pozemku je nejsilnějším důkazem kupní smlouva a výpis z účtu, kam přišla kupní cena (často z úschovy). U auta stačí kupní smlouva a doklad o platbě. Pokud jste auto prodali za hotové, uložte smlouvu a peníze vložte na účet co nejdřív, ať časová souvislost sedí.

Úspory a hotovost „ze šuplíku“

Nejhůř se dokládají peníze, které roky ležely doma. Banka u nich chce vidět, že odpovídají vašim příjmům: výpisy, ze kterých jsou vidět dřívější výběry, potvrzení o příjmech, daňová přiznání. V čestném prohlášení popište, z čeho jste spořili a za jak dlouho. Zkuste dohledat i staré výpisy nebo potvrzení o výběru, i částečné doklady jsou lepší než nic.

Jak napsat čestné prohlášení o původu peněz: náležitosti

Čestné prohlášení nemá zákonem danou formu, musí ale být srozumitelné a ověřitelné. Do textu uveďte:

• nadpis, například „Čestné prohlášení o původu finančních prostředků“,
• vaše identifikační údaje: jméno a příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu (rodné číslo jen tehdy, když ho instituce výslovně chce),
• komu je prohlášení určeno a k jakému obchodu (např. „pro účely žádosti o hypoteční úvěr u banky XY“ nebo „ke koupi bytu č. … v k. ú. …“),
• částku a měnu, případně číslo účtu, na kterém peníze jsou,
• zdroj peněz konkrétně: od koho, kdy a na základě čeho jste je získali (dar od matky ze dne …, dědictví po otci podle usnesení č. j. …, kupní cena z prodeje bytu ze dne …),
• seznam příloh, které tvrzení dokládají,
• větu, že údaje jsou pravdivé a úplné a že si jste vědomi následků nepravdivého prohlášení,
• místo, datum a vlastnoruční podpis.

Ukázka textu

Já, Jana Nováková, nar. 1. 1. 1990, bytem Dlouhá 1, Praha, prohlašuji, že finanční prostředky ve výši 600 000 Kč, které použiji jako vlastní zdroje k hypotečnímu úvěru na koupi bytu, pocházejí: 400 000 Kč z daru od mé matky Marie Novákové, převedeného na můj účet dne 10. 3., a 200 000 Kč z mých úspor ze mzdy na témže účtu. Prohlašuji, že uvedené údaje jsou pravdivé a úplné. Přílohy: darovací smlouva, výpis z účtu za březen, potvrzení o příjmu.

Pokud pochází částka z více zdrojů, rozepište je jednotlivě a součet musí sedět s požadovanou částkou. Kombinace „dar + úspory + prodej auta“ je u hypoték běžná.

Musí být podpis úředně ověřený?

Zákon ověření podpisu u čestného prohlášení obecně nevyžaduje. Banka nebo realitní kancelář si ho ale může vyžádat, zvlášť když prohlášení nepodepisujete před jejím pracovníkem. Ověření podpisu (legalizaci) zajistíte na Czech POINTu, na obecním úřadě nebo u notáře. U daru obvykle podepisuje prohlášení dárce, u ostatních zdrojů vy sami.

Postup krok za krokem

1. Zeptejte se, co přesně chtějí. Vyžádejte si seznam dokladů a případně tiskopis instituce. Ušetříte si druhé kolo.
2. Zmapujte, odkud peníze jsou. Rozdělte částku podle zdrojů a ke každému najděte doklad.
3. Převeďte peníze přes účet. Bezhotovostní stopa je nejlepší důkaz. Hotovost nad 270 000 Kč navíc mezi lidmi nesmíte platit ani přijmout (viz níže).
4. Sepište prohlášení s konkrétními daty, částkami a odkazy na přílohy.
5. Podepište a podle požadavku nechte ověřit podpis. Dárce podepisuje své prohlášení sám.
6. Odevzdejte kompletní balík a kopii si nechte. Hodí se i pro finanční úřad.

Čestné prohlášení o původu peněz pro hypotéku a koupi nemovitosti

U hypotéky se původ peněz řeší dvakrát. Nejdřív banka u žádosti o úvěr ověřuje vaše vlastní zdroje, protože hypotéku obvykle nedostanete na celou cenu nemovitosti. Pak při samotné koupi kontroluje původ peněz i realitní kancelář a advokát, notář nebo banka, která vede úschovu kupní ceny. Každý z nich může chtít vlastní prohlášení, proto mějte doklady připravené ve více kopiích.

Pozor na rozdíl mezi darem a půjčkou. Pokud vám rodiče peníze půjčují a čekají je zpět, nepište do prohlášení, že jde o dar. Banka má dluh vidět, protože ovlivňuje, kolik budete schopni splácet. Zápůjčka v rodině je v pořádku, jen ji sepište jako smlouvu o zápůjčce a uveďte ji pravdivě. Když platíte zálohu ještě před kupní smlouvou, řešte původ peněz už u rezervační smlouvy.

Časté chyby a na co si dát pozor

• Obecné formulace. „Peníze jsou z úspor“ bez čísel a dokladů je přesně to, co banky odmítají. Pište konkrétně.
• Nepravdivé údaje. Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, může spáchat trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, za který hrozí až dva roky vězení, při větší škodě i víc. „Přejmenovat“ půjčku na dar se nevyplácí.
• Hotovost nad limit. Podle § 4 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti musí být platba převyšující 270 000 Kč provedena bezhotovostně a příjemce ji v hotovosti nesmí přijmout. Platby téhož plátce témuž příjemci v jednom dni se sčítají. Fyzické osobě hrozí pokuta až 500 000 Kč. Vklad hotovosti na vlastní účet a výběr z něj se podle § 2 odst. 2 za platbu nepovažuje.
• Odmítnutí spolupráce. Pokud klient neposkytne součinnost při kontrole nebo má instituce pochybnosti o pravdivosti informací či pravosti dokladů, musí podle § 15 AML zákona obchod odmítnout, případně ukončit obchodní vztah.
• Chybějící doklady o daru. Dar peněz předaných hned při darování může být i ústní (písemnou formu vyžaduje § 2057 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jen pokud peníze nepředáte zároveň s darováním), bez písemné stopy ho ale dokládáte těžko. Sepište smlouvu nebo prohlášení hned při předání peněz, ne zpětně po letech.
• Nesoulad částek a dat. Částka v prohlášení, na výpisu a ve smlouvě musí sedět. Rozdíly vedou k dalším dotazům.

Původ peněz a finanční úřad

Původ peněz nezkoumají jen banky. Finanční úřad může podle § 38x zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vyzvat k prokázání příjmů, pokud má důvodné pochybnosti, že vaše přiznané příjmy odpovídají nárůstu majetku nebo výdajům, a rozdíl podle jeho předběžného posouzení přesahuje 5 000 000 Kč. Lhůta k odpovědi nesmí být kratší než 30 dnů. Pokud příjmy neprokážete, může vám úřad za podmínek § 38z a § 38za stanovit daň podle pomůcek zvláštním způsobem, tedy z odhadu příjmů, které by nárůstu majetku odpovídaly. Proto doklady o darech, dědictví a prodejích uchovávejte dlouhodobě.

S tím souvisí i oznamovací povinnost: osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč (třeba velký dar nebo dědictví) musíte podle § 38v oznámit finančnímu úřadu do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Výjimkou jsou údaje, které si úřad zjistí sám z rejstříků. Podrobnosti najdete v článku oznámení daru finančnímu úřadu.

Je dar, který dokládám, zdaněný?

Dar od příbuzných v linii přímé (rodiče, prarodiče, děti), od sourozence, strýce, tety, synovce, neteře, manžela a dalších osob vyjmenovaných v § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozený bez limitu. Od ostatních lidí je osvobozený příležitostný dar, pokud úhrn darů od téhož dárce za rok nepřesáhne 50 000 Kč. Kompletní přehled je v článku darování peněz v rodině.

Převoz hotovosti přes hranice

Pokud peníze vozíte ze zahraničí v hotovosti, platí ještě jedna povinnost. Podle § 41 AML zákona musíte při vstupu do Česka z oblasti mimo Evropskou unii a při výstupu do takové oblasti písemně oznámit celnímu úřadu hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 10 000 EUR. Při převozu hotovosti v hodnotě alespoň 15 000 EUR, typicky při cestě v rámci EU, kde se hotovost předem neoznamuje, musíte na výzvu celního úřadu sdělit údaje o převozu, mimo jiné původ hotovosti a účel převozu (§ 41a). Bezpečnější cestou je vždy bankovní převod.

Časté otázky

Je čestné prohlášení o původu peněz povinné?

Žádný zákon vám neukládá sepsat ho z vlastní iniciativy. Banka, realitní kancelář, advokát nebo notář ho ale může vyžadovat, protože podle § 9 zákona č. 253/2008 Sb. musí přezkoumávat zdroje peněz, kterých se obchod týká. Pokud potřebné informace a doklady nedodáte, musí obchod podle § 15 téhož zákona odmítnout.

Stačí banku přesvědčit samotným čestným prohlášením?

Většinou ne. Některé banky výslovně uvádějí, že čestné prohlášení samo o sobě k doložení původu peněz nestačí, a obvykle chtějí podklady: darovací smlouvu, usnesení o dědictví, kupní smlouvu, výpisy z účtu nebo potvrzení o příjmu. Prohlášení slouží hlavně k tomu, aby srozumitelně propojilo částku, zdroj a přiložené doklady.

Od jaké částky se banka ptá na původ peněz?

Pevná hranice pro všechny situace neexistuje. Mimo trvalý obchodní vztah musí povinná osoba provést kontrolu klienta nejpozději u obchodu od 15 000 EUR a u převodu peněz od 1 000 EUR. U banky, kde máte účet, může původ peněz prověřovat kdykoli v rámci průběžného sledování, typicky u vyšších vkladů hotovosti nebo neobvyklých plateb. Každá instituce si navíc může stanovit nižší vlastní hranici.

Kdo podepisuje čestné prohlášení o původu peněz z daru?

Prohlášení o daru obvykle podepisuje dárce, protože potvrzuje, že peníze daroval a nechce je zpět. Vy jako obdarovaný pak v prohlášení pro banku uvedete, že část prostředků pochází z tohoto daru, a přiložíte prohlášení dárce nebo darovací smlouvu a výpis s převodem.

Musí být podpis na čestném prohlášení ověřený?

Zákon ověření podpisu u čestného prohlášení obecně nevyžaduje. Některé banky nebo realitní kanceláře ho ale chtějí, pokud dokument nepodepisujete přímo před jejich pracovníkem. Podpis si můžete nechat ověřit na Czech POINTu, na obecním úřadě nebo u notáře.

Co hrozí za nepravdivé čestné prohlášení o původu peněz?

Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, může spáchat úvěrový podvod podle § 211 trestního zákoníku s trestem odnětí svobody až na dva roky, při větší škodě i vyšším. Instituce, která má pochybnosti o pravdivosti údajů, navíc musí obchod odmítnout a může podat oznámení o podezřelém obchodu.

Jak doložit původ hotovosti, kterou jsem měl doma?

Popište v prohlášení, z čeho a za jak dlouho jste peníze nastřádali, a doložte, že to odpovídá vašim příjmům: výpisy s dřívějšími výběry, potvrzení o příjmu, daňová přiznání. Čím víc dokladů dohledáte, tím menší je riziko, že banka vklad odmítne. Pamatujte také, že hotovostní platba mezi lidmi nad 270 000 Kč je zakázaná.

Může se na původ peněz ptát i finanční úřad?

Ano. Podle § 38x zákona o daních z příjmů vás finanční úřad může vyzvat k prokázání příjmů, pokud má důvodné pochybnosti, že vaše příjmy odpovídají nárůstu majetku nebo výdajům, a rozdíl podle jeho předběžného posouzení přesahuje 5 000 000 Kč. Na odpověď máte nejméně 30 dnů. Doklady o darech, dědictví a prodejích proto uchovávejte.